Film: Pouta (2010)
Pouta (2010) je český film producenta Vratislava Šlajera, scénáristy Ondřeje Štindla a režiséra Radima Špačka oceněný pěti Českými lvy a pěti Cenami české filmové kritiky. Děj se odehrává v bezejmenném českém městě někdy v 80. letech 20. století (původně plánované vročení do roku 1982 pomocí titulku na začátku filmu bylo nakonec zrušeno[1]). Hlavním hrdinou je Antonín Rusnák (Ondřej Malý), příslušník Státní bezpečnosti. V tom je film podobný německému oskarovému filmu Životy těch druhých (2006), ke kterému bývá přirovnáván, vyznění Pout je ale opačné.
Děj
Antonín, příslušník tajné policie v sobě má obrovský nezacílený vztek a všechno kolem – práce i rodinný život – ho ubíjí a nudí. Upne se na pro něj nedosažitelnou dívku Kláru, neví, co od ní chce, ale chce to strašně. Není v tom láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z klece nudného života beze smyslu. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací i proti vlastním lidem a systému. Pokud ale Antoním porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá. Antonínova zkáza v sobě ale možná nese i jakousi prchavou naději.
Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. Hybatelem příběhu je Antonín, nevyzpytatelná osobnost, nebezpečná svému okolí, s mocí a možnostmi příslušníka tajné policie v totalitním režimu. Za svým cílem jde sebezničujícím způsobem. Všechny postavy filmu, a s nimi i diváka, udržuje ve stálém napětí.
Výroba
Scénář filmu vznikal během osmi let, první verze začal scénárista a filmový publicista Ondřej Štindl psát koncem roku 2001. Napsal přes deset verzí, v pozdějších fázích spolupracoval s dramaturgem Jiřím Soukupem, detaily také diskutoval s režisérem Radimem Špačkem a kameramanem Jaromírem Kačerem. Štindl měl během natáčení filmu poměrně silnou kontrolu nad výsledkem, což je u scénáristů výjimečné.
Obsazení
Ondřej Malý | Antonín Rusnák |
Kristína Farkašová | Klára Kadlecová |
Martin Finger | Tomáš Sýkora |
Luboš Veselý | Pavel Veselý |
Lukáš Latinák | Martin Husár |
Barbora Milotová | Sylvie Sýkorová |
Oldřich Kaiser | major Janeček |
Ivana Uhlířová | Darina |
Iva Pazderková | Miluška |
Jana Janěková | kádrovačka Šimková |
Monika Fingerová | Rusnáková |
Jiří Štrébl | Martinec |
Cyril Drozda | doktor |
Natálie Drabiščáková | Anička Řeháková |
Filip Rajmont | první estébák |
Ocenění
Film získal celkem 13 nominací na cenu Český lev, z nichž 5 proměnil (nejlepší film – Vratislav Šlajer, nejlepší režie – Radim Špaček, nejlepší scénář – Ondřej Štindl, nejlepší kamera – Jaromír Kačer, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli – Ondřej Malý) 5 z celkových 7 nominací proměnil také u konkurenčních Cen české filmové kritiky (nejlepší film, režie, scénář, mužský herecký výkon v hlavní roli a Cena RWE pro objev roku pro Ondřeje Malého). V rámci Českého lva získal také Cenu filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film. V obou případech byl filmem s největším počtem nominací. Dále získal čestné uznání a cenu pro nejlepšího herce (Ondřej Malý) na plzeňském festivalu Finále a cenu FITES Trilobit 2010.
Kritika
František Fuka film označil za „nejlepší český film za několik posledních let a možná nejlepší český porevoluční film“.